Včely žijí pospolu v úlu, jejich společenství označujeme jako „včelstvo“. V každém úlu se nachází pouze jedna matka (královna), velké množství dělnic a několik trubců, kteří ve včelstvu přebývají zpravidla od jara do podzimu. Poté jsou dělnicemi vyhnáni. Jednotliví obyvatelé úlu jsou na sobě bezvýhradně závislí – každý má svou specifickou úlohu.
Matka, která jako jediná má vyvinuté samičí pohlavní orgány, klade vajíčka. Trubci ji oplodňují při snubním proletu, a to pouze jednou za její život. Matka si sperma uloží do spermoteky, odkud ho čerpá při oplodňování vajíček. Dělnice mají nejvíce povinností – sbírají nektar, medovici, pyl a vodu, zpracovávají med, konzervují pyl, staví plástve, krmí ostatní včely, střeží vchod do úlu, udržují teplotu v hnízdě a zajišťují čistotu.
Matka je výrazně větší než dělnice a neúčastní se žádné práce v úlu. Jejím jediným posláním je obnova včelstva. Její žihadlo slouží nejen k obraně, ale i ke kladení vajíček. Po celý život se těší péči dělnic, které ji krmí a ošetřují.
Vývoj dělnice a matky je zpočátku totožný. Rozdíl vzniká díky výživě – larva budoucí matky dostává více mateří kašičky než ostatní. Dospělá matka se líhne již po 16 dnech. Pokud se v úlu objeví dvě matky, dochází k boji, při kterém slabší zahyne.
Včelstvo se může rozdělit pomocí rojení – starší matka s částí včel odletí a založí nové hnízdo. Tělo dělnice je o centimetr kratší než tělo matky a dělnice nemají vyvinuté pohlavní orgány. V sezóně se v úlu nachází 30 000–60 000 dělnic, v zimě jejich počet klesá na 10 000–15 000. Jejich pracovní role se mění s věkem – nejprve čistí buňky, poté krmí larvy, od 6. do 12. dne krmí matku, a od 21. dne začínají létat pro potravu. Z neoplozených vajíček se líhnou trubci.
